Čestní občané

Aktualizováno 13.7.2011

Titul čestný měšťan (německy Ehrenbürger) se v dokumentech lounského městského úřadu objevuje až v posledním desetiletí trvání městských magistrátů, zavedených roku 1788 a zrušených po nepokojích v roce 1848 vydáním prozatímního obecního zákona. Od roku 1918 dodnes má tento titul obdobu v pojmu čestný občan (obce, města) a jeho udělování (propůjčení) patří k zákonem zaručeným pravomocím obecního (městského, obvodního) zastupitelstva (v letech 1945 - 1989 pléna příslušného národního výboru).
 
Návrh na udělení čestného měšťanství (občanství) podával zpravidla některý z členů zastupitelského sboru obce nebo obecní (městská) rada. Po zdůvodnění návrhu, který mohl vycházet i z řad občanů, proběhlo hlasování. Byl-li návrh většinou hlasů zastupitelů přijat, stalo se udělení čestného titulu právoplatným. Do roku 1918 také nebylo spojeno s jinak obvyklým poplatkem za udělení měšťanství, což bylo vždy v usnesení zastupitelstva a na příslušném diplomu zdůrazněno (taxfrei verliehen). Titul mohl a i dnes může být následně odňat nebo obnoven, avšak opět pouze usnesením zastupitelstva.
 
Zvláštností čestného občanství je skutečnost, že nebylo a nebývá nutně vázáno na úředně evidovanou příslušnost k obci, avšak vždy vyjadřuje určitý - domnělý či skutečný - kladný vztah poctěného k životu a společenskému dění této obce (města) nebo, v případě rodáka, je výrazem ocenění zásluh, jež překročily úzce lokální význam (v posledních letech bývá čestné občanství udělováno také in memoriam). Jak lze pozorovat na příkladech z dávnější i nedávné minulosti Loun, v určitých dobách se do návrhů, schvalování, udělování a odnímání čestných občanství promítaly události vně obce, spojené s širšími politickými a ideologickými charismaty a s kulty jednotlivců.
Díky tomu některé osoby, obdařené ve své době čestným titulem, zcela upadly v zapomenutí a dnes často nikdo ani neví, proč jim bylo čestné občanství obce uděleno. V některých případech se od poloviny 20. století našly důvody čestné občanství odejmout, aby bylo později jen výjimečně navráceno. Ať už zaujmeme k takovým výkyvům dobové přízně jakékoli stanovisko, zůstává skutečností, že institut čestného občanství je součástí dějin každé obce a odráží mnohé z toho, čím její obyvatelé žili a žijí. Týká se to i města Loun…
 
Čestná měšťanství udělená v letech 1841 - 1918
 
Antonín Pankrác (1782 - 1859)
Lounský rodák, římskokatolický kněz, v letech 1807 - 1859 děkan při chrámu sv. Mikuláše v Lounech, oblíbená osobnost náboženského i společenského života města, titul slavnostně udělen 25. dubna 1841.
 
Adolf baron von Mengen
Plukovník jezdectva, velitel 1. hulánského pluku vévody Ernsta von Sachsen-Coburg-Gotha, který byl posádkou v Žatci, Postoloprtech a Lounech v letech 1818 - 1843, titul udělen 10. června 1842.
 
Carl von Almási (1797 - 1874)
Major jezdectva, velitel lounské posádkové eskadrony 1. hulánského pluku vévody Ernsta von Sachsen-Coburg-Gotha, 1845 se oženil a usadil v Lounech, pohřben na měšťanském hřbitově 14 Sv. Pomocníků; titul udělen 10. června 1842.
 
Emanuel Josef Hikisch
Guberniální rada, gymnasiální ředitel a v letech 1837 - 1849 hejtman Žateckého kraje; titul čestného měšťana Loun získal v souvislosti se svým odchodem z funkce v listopadu 1849.
 
František Polák
Vrchnostenský úředník, v letech 1842 - 1850 působil jako hospodářský ředitel na statku Jana Adolfa II. knížete Schwarzenberga v Cítolibech a zasloužil se o účinnou materiální a finanční pomoc obětem lounského požáru v září 1849; titul udělen v prosinci 1849.
 
František Čeněk (1793 - 1862)
Městský ranhojič a ohledač mrtvol (freistädtische Wundarzt und Todtenbeschauer), lounský rodák, vážený a poměrně majetný měšťan, působící nejen v Lounech, ale také v Lenešicích, Dobroměřicích, Rané, Chrabercích, Nečichách a Vršovicích; titul udělen 29. ledna 1850.
 
Karel Kuchinka (+ 1867)
Státní úředník, žijící v Lounech od roku 1848, v letech 1855 - 1857 první okresní představený (k. k. Bezirksvorsteher) s pravomocí okresního komisaře, oblíbený veřejný činitel, který se významně zasloužil o zlepšení hygienických a urbanistických podmínek města; titul udělen v červenci 1857.
 
Jan Adolf II. kníže Schwarzenberg (1799 - 1888)
Vévoda krumlovský, tajný říšský rada atd., majitel statků v okolí Loun (Cítoliby, Postoloprty aj.), nájemce lounských obecních dvorů v Dobroměřicích a v Rané, významně se zasloužil o výstavbu první lounské měšťanské a dívčí školy (dnes ZŠ J. A. Komenského); titul udělen rozhodnutím zastupitelstva 26. června 1864.
 
František Kučera
Vysoký vrchnostenský úředník, hospodářský rada a ředitel postoloprtského statku a inspektor schwarzenberského majetku, uznání obce získal tím, že zajistil dodání stavebnin a finančních prostředků, věnovaných knížetem Schwarzenbergem na stavbu lounské měšťanské a dívčí školy; titul udělen 17. dubna 1865.
 
Antonín Vidman (1830 - 1918)
Lounský rodák, majitel statku čp. 238 na dnes již zaniklé Široké ulici, jako mladočeský starosta města v letech 1868 - 1877 byl oblíbeným pro svoji uvážlivost a vytrvalost, léta působil rovněž jako člen a starosta okresního zastupitelstva; titul udělen 23. dubna 1869.
 
Karel Hierath (1814 - 1881)
Doktor lékařství a chirurgie, magister porodnictví, v Lounech začal vykonávat lékařskou praxi dnem 5. dubna 1841, titul získal za zásluhy, jichž si získal svým 34letým neúnavným a blahodárným působením co lékař nad jiné dovedný, jak doslova konstatovalo usnesení městského zastupitelstva 23. srpna 1874.
 
Jaroslav Vrchlický (1853 - 1912)
Doktor filozofie, vysokoškolský učitel, oslavovaný český básník, dramatik a překladatel, původním jménem Emil Frída, syn obchodníka z lounské Pražské ulice; titul udělen 15. února 1893, při příležitosti literátových čtyřicátých narozenin.
 
Pavel Petr Hilbert (1834 - 1906)
Zemský advokát, zanícený národohospodář a dlouholetý lounský starosta (v letech 1881 - 1899 byl zvolen celkem šestkrát za sebou!), který svou vytrvalostí a přesvědčivostí napomohl výrazné přeměně Loun z provinčního venkovského městečka v rozvíjející se a prosperující ekonomické, dopravní a společenské středisko okresu; jeho jménem byla ve městě pojmenována ulice a sady, čestné měšťanství mu bylo jednomyslně uděleno 23. srpna 1893.
 
Oswald Maryan Balzer (*1858)
Polský učenec, profesor polského práva na lvovské univerzitě, překladatel a dramatik, v Lounech byly oceňovány zejména jeho zásluhy o polsko-českou vzájemnost, což se projevilo udělením čestného měšťanství na zasedání zastupitelstva 28. prosince 1897.
 
Jiří Kristián kníže Lobkowicz (1835 - 1908)
Doktor práv, příslušník významné české šlechtické rodiny, od roku 1871 nejvyšší maršálek zemí koruny české, od roku 1883 maršálek zemského sněmu království českého, zastánce nedělitelnosti zemí koruny svatováclavské a obránce českého jazyka; čestným měšťanem Loun byl prohlášen 13. května 1905, v předvečer svých sedmdesátin.
 
Věnceslav Hrubý (* 1848)
Právník, původem z Horní Libochové u Velkého Meziříčí, zemský poslanec a vrchní soudní rada v Opavě, vynikající parlamentní řečník, buditel české menšiny v moravském Slezsku a podporovatel česko-polské vzájemnosti; titul udělen 13. května 1905.
 
Jan Kaftan (1841 - 1909)
Pražský rodák, stavební inženýr, vynikající technický odborník, od roku 1889 poslanec českého zemského sněmu, o dva roky zvolen členem říšské rady, dle zachovaných dokumentů měl značný podíl na prosazení některých obecně prospěšných staveb ve městě; titul udělen 13. května 1905.
 
Valentin Stopka (1842 - 1915)
Právník z moravských Napajedel, od roku 1877 lounský notář, starostou zvolen dvakrát za sebou (1899 a 1900-1903), pokračovatel Hilbertových snah o dokončení započatých projektů, zejména dopravního spojení, vynikající hudebník a neúnavný organizátor společenského života (Občanská beseda aj.); titul udělen 13. května 1905.
 
Karel Kramář (1860 - 1937)
Významný mladočeský federalista, později pravicově liberální a nacionalisticky orientovaný politik, v letech 1918 - 1919 první ministerský předseda Československé republiky; čestné měšťanství získal 30. prosince 1910.
 
Matěj Valtera (1844 - 1936)
Velkoprůmyslník z Klenů u České skalice, roku 1877 v dražbě zakoupil lounský Akciový cukrovar a s finanční pomocí rodiny jeho provozy přestavěl, racionalizoval výrobu a stal se ve své době ekonomicky nejsilnějším výrobcem cukru v Rakousko-Uhersku; těšil se po dlouhou dobu podpoře lounské radnice, která v jeho podniku viděla důkaz stoupající ekonomické zdatnosti města, sám pak finančně podporoval některé veřejně prospěšné akce; titul udělen 2. prosince 1912
 
Alois Jirásek (1851 - 1930)
Pedagog, prozaik a dramatik, zakladatel české románové školy s historickou tématikou; čestným měšťanem Loun od 24. června 1918.
 
František Staněk (1867 - 1936)
Doktor technických věd h. c., významný český agrární odborník a politik, poslanec zemského sněmu; čestným měšťanem Loun od 30. června 1918.
 
Václav Klofáč (1868 - 1942)
Původně poslanec říšské rady a zakladatel Československé strany národně socialistické, první ministr národní obrany Československé republiky, později dlouholetý místopředseda senátu, v roce 1938 spoluzakladatel strany Národní jednoty; čestným měšťanem Loun prohlášen 30. června 1918.
 
Gustav Habrman (1864 - 1932)
Pravicově orientovaný sociální demokrat, poslanec říšské rady, později v československém parlamentu poslancem a senátorem, 1918 - 1920 ministr školství, 1921 - 1925 šéf resortu sociální péče; titul udělen 30. července 1918.
 
Isidor Zahradník (1864 - 1926)
Původním jménem Bohdan Zahradník, člen řádu premonstrátů na Strahově, 28. října 1918 telegrafoval do Loun první věrohodnou zprávu o vzniku Československé republiky, poté jmenován prvním ministrem železnic; ve městě byl známým a oblíbeným, titul mu byl udělen 9. listopadu 1918.
 
Tomáš Garrigue Masaryk (1850 - 1937)
Filozof, politik, profesor pražské české univerzity, čelný představitel české politické emigrace v době I. světové války, první prezident Československé republiky, Louny za svého života navštívil dvakrát; titul udělen 9. listopadu 1918.
 
 
 
Čestná občanství udělená v letech 1919 - 1989
 
Edvard Beneš (1884 - 1948)
Sociolog, docent pražské české univerzity, blízký spolupracovník T. G. Masaryka, druhý prezident Československé republiky; čestné občanství uděleno 29. dubna 1938, avšak již 28. prosince 1939 na nátlak protektorátních úřadů odňato, teprve po Benešově návratu z emigrace v Anglii obnoveno; stalo se 5. září 1945, kdy mu byl odeslán také po celou válku ukrývaný diplom.
 
Josef Fousek (1875 - 1942)
Rodák z nedalekého Donína, vrchní oficiál ČSD v Lounech, čelný představitel lounských národních socialistů, starostou města v letech 1919 - 1922 a 1925 - 1940 (místní představitelé NSDAP se přičinili, aby byl přinucen odstoupit z funkce!), v červnu 1942 na udání zatčen gestapem a umučen nebo popraven; čestné občanství uděleno in memoriam na plenárním zasedání MNV 19. října 1945.
 
Václav Majer (1904 - 1972)
Význačný představitel opozice uvnitř sociální demokracie, ministr průmyslu v letech 1944 - 1948, odešel z republiky a v emigraci také zemřel; čestné občanství uděleno 19. října 1945.
 
Klement Gottwald (1896 - 1953)
Původem z Dědic u Vyškova na Moravě, spoluzakladatel Komunistické strany Československa, v letech 1939 - 1945 vůdce komunistické emigrace v Moskvě, 1948 - 1953 prezident Československé republiky; čestné občanství uděleno plénem MNV Louny 21. května 1948, odejmuto rozhodnutím zastupitelstva města Loun dne 7. února 1991.
 
Zdeněk Nejedlý (1878 - 1962)
Hudební historik, estetik, kritik a komunistický politik, první prezident Československé akademie věd; titul udělen 4. června 1948.
 
Karel Konrád (1899 - 1971)
Lounský rodák, žurnalista, básník a prozaik, ve svém díle věnoval mnoho vzpomínek a reminiscencí Lounsku; titul udělen 23. března 1959, při příležitosti oslav šedesátin.
 
Grigorij Arsentějevič Melnik
Sovětský výsadkář, který byl roku 1945 vysazen na Lounsku, titul mu byl udělen 5. května 1965, při příležitosti oslav 20. výročí osvobození Československa sovětskou armádou.
 
Ludvík Svoboda (1895 - 1979)
Armádní generál, za II. světové války velitel 1. československého armádního sboru, v letech 1968 - 1975 prezident ČSSR; čestné občanství uděleno za jeho návštěvy Loun 19. června 1966.
 
 
Věra Čáslavská (* 1942)
Baletka, krasobruslařka a sportovní gymnastka, dvojnásobná mistryně světa a olympijská vítězka, významná představitelka československého olympijského hnutí; čestné občanství uděleno 12. června 1968.
 
 
Jaroslav Štrombach (1896 - 1933)
Lounský rodák, syn nakladatele Antonína Štrombacha, později generál Rudé armády, popraven bolševiky; čestné občanství uděleno in memoriam 8. května 1971.
 
Alexej Ivanovič Andrejev
Podplukovník sovětské armády, účastník okupace města Loun v srpnu 1968; čestné občanství uděleno 26. února 1973 usnesením 8. plenárního zasedání MěNV jako výraz vděku za internacionální pomoc, odejmuto usnesením městského zastupitelstva ze 7. února 1991.
 
Semjon Georgijevič Kiselev
Podplukovník sovětské armády, účastník okupace města Loun v srpnu 1968; čestné občanství uděleno 26. února 1973 usnesením 8. plenárního zasedání MěNV jako výraz vděku za internacionální pomoc, odejmuto usnesením městského zastupitelstva ze 7. února 1991.
 
Alois Pitrmann (1911 - 1986)
Lounský rodák, doktor práv a filozofie, akademický malíř, sochař a grafik, rodnému městu věnoval řadu svých prací; čestné občanství uděleno v roce 1981.
 
 
 
Čestná občanství udělená od roku 1990
 
František Fajtl (1912 - 2006)
Rodák z Donína na Lounsku, absolvent Vojenské akademie, vojenský stihač, v době II. světové války se účastnil bojů ve Francii (1940) a v rámci britské RAF (1940 - 1943), od roku 1944 velitel 1. čs. stíhacího pluku v Sovětském svazu, po únoru 1948 degradován a vězněn; za bojovou činnost v RAF obdržel mj. záslužný letecký kříž DFC, v květnu 1990 povýšen do hodnosti generálmajora letectva; čestné občanství Loun mu bylo uděleno 29. března 1990.
 
Bohuslav Kimlička (1915 - 1991)
Původem z Loun, po studiu na Vojenské akademii v Prostějově působil jako polní pilot, po odchodu do emigrace v roce 1939 bojoval jako stihač ve Francii a v 310. čs. stíhací peruti RAF ve Velké Británii; na konci války působil jako štábní důstojník, po únoru 1948 opět emigroval do Anglie, kde 30. května 1991, v den udělení čestného občanství města Loun, také zemřel.
 
Jiří Jedlička (1921 - 2010)
Rodák z Bojanova u Chrudimi, od roku 1948 působil v Lounech, kde během 33 let vytvořil fondy okresní (nyní městské) knihovny, v jejímž rámci zřídil také hudební oddělení; po odchodu do důchodu pracoval v lounské Galerii Benedikta Rejta, kde jeho péčí vznikl speciální fond literatury o výtvarném umění; čestné občanství mu bylo uděleno 10. prosince 1991.
 
Emil Juliš (1920 - 2006)
Jeden z nejvýznamnějších českých básníků 20. století, nositel Ceny Jaroslava Seiferta; ačkoli se narodil v Praze, od roku žije 1931 trvale v severních Čechách (Louny, Most, Louny), což se odráží také v jeho tvorbě, pevně zakotvené v krajině Poohří a Podkrušnohoří vůbec; čestné občanství Loun mu bylo uděleno 10. prosince 1991.
 
Kamil Linhart (1920 - 2006)
Lounský rodák, léta pedagogicky působil jako docent výtvarné výchovy na fakultách Univerzity Karlovy v Praze, již během nacistické okupace vytvořil první samostatná výtvarná díla; zabýval se krajinomalbou, v 60. a 70. letech minulého století začala vznikat pozoruhodná abstraktní díla, v nichž vyjádřil vlastní styl zobrazení vztahu mezi tvarem a prostorem; čestné občanství mu bylo uděleno 10. prosince 1991.
 
Vladislav Mirvald (1921 - 2003)
Původem ze Záluží u Mostu, vystudoval teorii výtvarné výchovy a po krátkém působení na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem se věnoval dráze středoškolského profesora na gymnáziu v Lounech; kromě pedagogické činnosti a vlastní pozoruhodné a jedinečné konstruktivní malířské tvorby prováděl rovněž záslužné dílo restaurátorské, vrcholící v záchraně barokního dřevěného oltáře a oltářních obrazů v chrámu sv. Mikuláše v Lounech; čestné občanství mu bylo uděleno 10. prosince 1991.
 
Zdeněk Sýkora (1920 - 2011)
Lounský rodák, docent výtvarné výchovy na fakultách Univerzity Karlovy, přední představitel tzv. lounské malířské školy 60. let minulého století; po složitém vývoji dospěl k vlastní metodě tvorby, vycházející z počítačově zpracovaných grafických struktur, jež se od 70. let proměnila v metodu kyberneticky objektivované liniové malby, ve světovém kontextu zcela ojedinělou a průkopnickou; čestné občanství bylo uděleno 10. prosince 1991.
 
Václav Hlavatý (1894 - 1969)
Vynikající matematik světové úrovně, původem z Loun, po roce 1948 emigroval do zahraničí, kde se posléze stal profesorem University of Bloomington v americkém státě Indiana; zabýval se zejména obecnou teorií relativity a teorií jednotného pole; čestným občanem Loun in memoriam byl prohlášen 16. listopadu 1992 a téhož dne bylo jeho jménem pojmenováno také lounské gymnázium v Poděbradově ulici.
 
Bořivoj Lůžek (1921 - 1987)
Rodem z písmácké učitelské rodiny v Oboře na Lounsku, vystudoval filozofickou fakultu a od roku 1949 až do své smrti vykonával funkci ředitele okresního archívu v Lounech; svým působením se zasloužil o záchranu četných archiválií a docílil toho, že tato instituce měla vynikající odbornou úroveň a badatelský věhlas; výsledky svých
výzkumů často zveřejňoval přístupnou publicistickou formou v regionálním tisku; čestné občanství in memoriam mu bylo uděleno 16. listopadu 1992.
 
Otakar Jaroš (1912 - 1943)
Narozen v Lounech v rodině topiče c. k. státních drah, po vzniku protektorátu uprchl v září 1939 ilegálně do Polska a stal se příslušníkem tzv. Československého legionu pod velením podplukovníka Ludvíka Svobody; později v hodnosti nadporučíka pěchoty a ve funkci velitele 1. pěší roty 1. československého pěšího praporu v Sovětském svazu bránil se svou jednotkou obklíčenou ukrajinskou obec Sokolovo, kde 8. března 1943 padl; posmrtně byl povýšen do hodnosti kapitána a byl mu udělen titul Hrdina SSSR; čestné občanství Loun mu bylo uděleno in memoriam dne 17. června 1994.
 
Miroslav František Lang ( 1917 - 2005)
Syn vrchního oficiála ČSD v Lounech, narozený ve slovinské Ljubljani, v září 1939 odešel z Loun do emigrace a stal se příslušníkem Československého pěšího praporu 11 - Východního; prodělal boje v Sýrii, Egyptě a v Lybii, po příchodu do Velké Británie se jako příslušník 2. tankového praporu Československé samostatné obrněné brigády účastnil obléhání Dunkerque, kde byl těžce raněn; dekorován Československým válečným křížem 1939, Polským válečným křížem a československou medailí Za chrabrost; čestné občanství uděleno 17. června 1994.
 
Václav Vladimír Novák (1913 - 1982)
Syn lounského kameníka Bedřicha Nováka z Loun, roku 1939 emigroval přes Polsko a Sovětský svaz na Střední Východ, kde se roku 1942 stal příslušníkem Československého lehkého protiletadlového pluku 200, prodělal boje při obraně libyjského Tobrúku a po příchodu do Velké Británie se v sestavě Československé samostatné obrněné brigády účastnil blokády pevnosti Dunkerque; z armády byl propuštěn v hodnosti četaře; čestné občanství Loun mu bylo uděleno in memoriam dne 17. června 1994.
 
Miroslav Vild (1915 - 1972)
Narodil se v rodině lounského zámečníka a dílovedoucího ČSD, absolvoval školu důstojníků v Prostějově, po odchodu z protektorátu sloužil nejprve jako navigátor v Cizinecké legii a u 311. československé bombardovací perutě RAF, v letech 1941 - 1945 byl zařazen jako radiotelegrafista u 246. přepravního velitelství RAF; z armády propuštěn v hodnosti majora letectva v záloze, roku 1991 povýšen posmrtně do hodnosti plukovníka; nositel čtyř Československých válečných křížů 1939 a dalších vyznamenání; čestné občanství uděleno in memoriam 17. června 1994. (Zpracoval Antonín Hluštík)
 
 
Ladislav Novák (1931 - 2011) - fotbalový reprezentant a vicemistr světa
V letech 1952 – 66 reprezentoval pětasedmdesátkrát, vstřelil 1 gól, držitel stříbrné medaile z MS v roce 1962 a bronzové z ME 1960. Člen vybraného mužstva světa 1968. Po skončení aktivní činnosti působil jako trenér československého reprezentačního mužstva a v různých klubech v Belgii. Od roku 1996 je předseda Unie českých fotbalových trenérů. Čestné občanství mu bylo uděleno 20. září 2004.
 
 
Evžen Seidl (* 28.10.1928) - politický vězeň 
Pan Seidl je posledním žijícím členem lounské skupiny protikomunistického odboje, která byla ve vykonstruovaném procesu dne 22. října 1949 v lounské sokolovně odsouzena k tvrdým trestům. Konkrétně pan Seidl byl odsouzen na 20 let, z čehož si odseděl 10,5 roku. Zároveň je prototypem člověka, kterého ani dlouhodobá perzekuce ze strany režimu nepřipravila o optimismus, neutuchající energii a neustálou chuť organizovat něco pro druhé. Udělení čestného občanství panu Seidlovi vnímám jako významný symbol vyjádření úcty všem, kteří měli odvahu postavit se komunistickému režimu. Čestné občanství mu bylo uděleno 20. září 2004.
 
 
PhDr. Jan Sekera (* 14.11.1935) - zakladatel Galerie B. Rejta v Lounech
Zakladatel a ředitel Galerie Benedikta Rejta a později ředitel Českého muzea výtvarných umění v Praze. Vznik galerie a vytváření jedinečného sbírkového fondu zaměřeného na umění 20. století bylo jen jedním počinem. Neopomenutelnou roli sehrála Galerie B. Rejta v 60. letech 20. století, kdy se stala centrem duchovního dění a to nejen pro Louňáky. Čestné občanství mu bylo uděleno 20. září 2004.
 
 
Zdeněk Šesták (* 10.12.1925) - muzikant
Pan Šesták má zásadní význam při objevení zpřístupnění a popularizaci odkazu cítolibské skladatelské školy. Současně lze i jeho samotného považovat za významného skladatele (šest symfonií, dva houslové koncerty, devět smyčcových kvartetů a řada dalších děl). Čestné občanství mu bylo uděleno 20. září 2004. .
 
 
Ing. Emil Volkmann (* 22.8.1936) - bývalý starosta Loun
Za dobu třináctiletého působení pana Volkmanna ve funkci starosty města (1990 - 2003) došlo ke zcela zásadní proměně tváře našeho města. Zároveň se mu podařilo založit tradici věcného a konstruktivního jednání zastupitelských orgánů města, kdy ve srovnání s jinými městy došlo k podstatnému omezení politického soupeření, které bylo nahrazeno věcnou diskuzí nad řešenými problémy. Čestné občanství mu bylo uděleno 20. září 2004.
 
 
PhDr. Ivo Markvart (1956 – 2005)
V letech 1997 – 2005 ředitelem Městské knihovny Louny. Významným způsobem se zasloužil o modernizaci lounské knihovny, podílel se na vydání řady publikací a i když v Lounech nebydlel zasloužil se o jejich propagaci. Čestné občanství in memoriam mu bylo uděleno 24. dubna 2006.
 
Josef Šimůnek (1926 – 2002)
Patří k zakladatelům Galerie Benedikta Rejta v Lounech. Je znám nejen svými sochařskými a grafickými díly, ale také jako dřívější dlouholetý ředitel muzea a v té době i organizátor různých výstav výtvarného umění. Svým konáním zachránil nejen ve městě, ale i na venkově, ve školních sbírkách a z rozpadávajících se církevních objektů množství movitých památek, které by jinak neunikly zkáze. Zastával funkci okresního konzervátora a byl i vyhledávaným restaurátorem. Obnovil mimo jiné kamenné a dřevěné plastiky v Cítolibech. Pro muzeum prosadil statut okresní instituce a zařídil přestěhování sbírek ze synagogy do domu Sokolů z Mor.  Jeho díla jsou zastoupena v galeriích v Liberci, Litoměřicích a samozřejmě v Lounech.
K jeho tvorbě:
Z počátku bylo jeho výhradní doménou dřevo, později se přidala i keramika a porcelán. Již v padesátých letech se ale zabýval i grafikou. Poprvé vystavoval v Ústí nad Labem rok 1951, samostatně se pak představil ještě sedmkrát. Poslední, retrospektivní výstavu mu uspořádala lounská galerie rok před jeho smrtí. Čestné občanství in memoriam mu bylo uděleno 24. dubna 2006.
 
Josef Hlaváček (1934 – 2008)       
Teoretik výtvarného umění. Pochází z místní rodiny výrobců harmonik – heligonek. Na Karlově univerzitě vystudoval estetiku s dějinami umění a vrátil se do Loun. Po krátkém intermezzu ve stavebnictví získal zaměstnání v osvětovém domě. Hlaváček vnesl do lounského kulturního života šedesátých let profesionalitu. Byl u všech důležitých počinů: založení klubu přátel umění, filmového klubu a lidové univerzity, na jejíž koncepci spolupracoval s Jiřím Jedličkou a Dušanem Vosykou. Lounští tak měli možnost vyslechnou si přednášky začínajícího dramatika Václava Havla či režisérů Vojtěch jasného a Františka Vláčila. Samozřejmě byl u založení Galerie Benedikta Rejta.
V roce 1970 propustili Hlaváčka ze zaměstnání. Dalších dvacet let proto musel pracovat v profesích, které s jeho odborností vůbec nesouvisely. Odešel do Prahy a tam v některých podnicích pracoval jako skladový dělník a cenař. Čas však nemarnil. Spolu s přáteli připravoval strojopisné sborníky, zaměřené na moderní výtvarné umění.
Krátce pracoval na ministerstvu kultury, odkud odešel učit na Vysokou školu umělecko průmyslovou. V letech 1994 – 2000 byl jejím rektorem. Hlaváček je autorem několika knih zaměřených na český výtvarný konstruktivismus a umění šedesátých let v evropském kontextu. Kromě jiných napsal monografie o Jiřím Kolářovi a sochaři Hugovi Demartinim. V letech 1992 – 1997 vedl spolu se svou paní vlastní soukromou výstavní síň, v níž mimo jiné uspořádal samostatné výstavy i Mirvaldovi, Linhartovi a Sýkorovi. Josef Hlaváček také patří k nejlepším a nejzaujatějším interpretům jejich díla.Čestné občanství mu bylo uděleno 24. dubna 2006.
 
 
Josef Houda (*1932)
Dlouholetý pedagog, uznávaný botanik a mykolog. Významný znalec vegetace na Lounsku s rozsáhlou publikační činností, prezentující výsledky jeho výzkumů výskytu rostlin a hub v našem regionu. Čestné občanství mu bylo uděleno 24. dubna 2006.
 
 
 
Václav Havel (1936 - 2011)
Český dramatik, esejista, politik. První prezident České republiky (1993 - 2003), dříve československý prezident (1989 - 1992). Čestné občanství mu bylo uděleno 23. dubna 2012.
 
 
 
 
Ekostavby Louny AUTO ŠKODA MYSLIVEC CIE Automotive ČESKÁ SPOŘITELNA EPL ČEZ